Pivovarské muzeum je umístěno v původním právovárečném domě v historickém jádru města Plzně.
První zmínky o budově
Četná zobrazení a plány půdorysu středověkého města ukazují, že budova se nacházela v těsné blízkosti městského opevnění. První písemná zmínka o existenci domu pochází z roku 1492, ale zbytky pozdně gotické architektury zdejší sladovny dokládají, že základy budovy byly položeny podstatně dříve.
Využití budovy
Zprávy o využití domu v souvislosti s vařením piva se objevují s příchodem majitele Matúše Sladovníka v roce 1520. Celkem se v budově do počátku 19. století vystřídalo čtrnáct majitelů, z nichž polovina vykonávala sladovnické řemeslo.
Významnou přestavbu domu zahájil počátkem 19. století Martin Kestřánek, za jehož působení se v domě do roku 1867 stále sladovalo. Posléze sloužil objekt k různým účelům, například jako sušárna surových kůží. V první polovině 20. století byla v budově provozována hostinská živnost.
Založení Pivovarského muzea
Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází z roku 1929, o pět let později byl ustaven přípravný muzejní výbor, jemuž se podařilo, mimo jiné prostřednictvím výzvy v tisku, shromáždit rozličné předměty vztahující se k pivovarnictví.
Budova pro provoz muzea byla vybrána po druhé světové válce, tehdy byl objekt značně zchátralý, ale po vyklizení a vybavení exponáty bylo Pivovarské muzeum 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky "Plzeňské pivo" slavnostně otevřeno.
Základ dnešní muzejní sbírky tak tvoří dokumenty pocházející od právovárečných měšťanů uchovávané v měšťanských domech i v pivovaru, pozdějším Plzeňském Prazdroji.